Níže uvedené volby určují chování při zaškrtnuté volbě "Vymazat soubory po archivaci"
z karty Obecné. Není-li tato volba zaškrtnuta, nemají žádný vliv.
Přejete-li si, aby WinRAR jeden z těchto způsobů mazání používal automaticky, lze jej zvolit ve výchozím profilu komprese.
Soubory budou standardním způsobem trvale smazány. Není však zaručeno, že nebude možné soubory později obnovit, třeba i pomocí speciálního software. Tento způsob proto není vhodný v případě, že soubory obsahují důvěrná data, která nemají být přístupná nepovolaným osobám.
Smazané soubory budou přesunuty do Koše systému Windows. Tak je možné soubory v případě nechtěného smazání později obnovit.
Před smazáním bude obsah souborů přepsána prázdnými daty, soubor zmenšen na nulovou velikost a přejmenován na dočasný název, aby ani v případě pozdějšího obnovení nebyl přístupný jejich původní obsah. Tento způsob mazání je odolný proti obnovení za pomoci speciálního softwaru, fyzickou analýzou nosiče však stále může být možné data alespoň zčásti rekonstruovat.
Prosíme, mějte na paměti, že tento způsob mazání je určen pro klasické disky a na discích typu SSD nemusí - vzhledem ke složitějšímu adresování dat a systémům pro vyrovnání opotřebení - vést k očekávanému přepsání původních dat.
Je-li tato volba aktivována, budou soubory archivované s použitím hesla vždy bezpečně smazány, bez ohledu na ostatní volby v bloku "Způsob mazání".
Hlavním smyslem této volby je její použití v profilech komprese (např. ve standardním profilu komprese), kde s její pomocí lze docílit toho, že soubory, archivované s pomocí hesla, budou automaticky vždy bezpečně smazány. Přestože ji lze aktivovat i přímo při vytváření archivu v dialogu parametrů, nemá takový postup přílišný smysl, protože namísto toho lze ručně zvolit "Bezpečně smazat".
V archivech formátu RAR se informace o souborech, jako například jejich názvu, velikosti, datu vytvoření či poslední změny apod., ukládají bezprostředně před jeho vlastními daty. Tento postup je méně náchylný na ztrátu dat při poškození jedné oblasti archivu, než kdyby byly tyto informace o všech souborech soustředěny na jednom místě na začátku archivu (zde by ztráta obsahu tohoto bloku mohla vést ke zničení archivu či jeho velké části). Zatímco spolehlivost uložení dat se tímto postupem zvyšuje, data o souborech rozptýlená po celé délce archivu zpomalují proces prohlížení archivu, pokud je třeba rychle načíst informace o celém jeho obsahu, jako například v grafickém rozhraní WinRARu.
Pro urychlení tohoto druhu operací při současném zamezení vzniku závislosti celého archivu na jediném poškozeném bloku dat mohou archivy RAR 5.0 obsahovat volitelný záznam pro rychlé otevření. Tento záznam se nachází na konci archivu a obsahuje kopii těchto informací o souborech, jako např. jejich názvy, data apod., v jediném souvislém bloku. Takovýto souvislý blok umožňuje přečíst všechny tyto informace najednou bez nutnosti častých posunů v rozsáhlém archivním souboru. Zjistí-li WinRAR poškození tohoto bloku, vrátí se k původnímu postupu a potřebná data zjistí ze samotných záznamů jednotlivých souborů, čímž je plně zachována původní odolnost proti poškození.
Záznam pro rychlé prohlížení obsahuje úplnou kopii záhlaví každého souboru, které může mít pro každý soubor velikost desítek až stovek bytů, čímž o tento objem zvyšuje velikost archivu. Toto zvětšení archivu je nejvýraznější, pokud se archiv skládá z velkého množství malých souborů, jejichž velikost je srovnatelná s velikostí jejich záhlaví. Proto pracuje WinRAR standardně v režimu "Pro velké soubory", kdy jsou v záznamu pro rychlé prohlížení uvedeny pouze relativně velké soubory, zatímco pro menší soubory nadále používá záhlaví, uložené přímo u souboru. Výše této hranice není pevně stanovena a může se lišit podle verze WinRARu. Tento přístup poskytuje nejlepší poměr zvýšení rychlosti načítání a velikosti archivu. Upřednostňujete-li rychlost otevírání archivu před jeho velikostí, lze režim změnit na "Pro všechny soubory" a nechat WinRAR tuto informaci přidat i pro malé soubory. Pokud je velikost archivu nejdůležitějším kritériem a rychlost otevírání je druhořadá, lze přidání záznamu pro rychlé otevření zcela vypnout.
Při případném porovnávání rychlosti načítání archivu při různých nastaveních této volby mějte prosím na paměti, že se archiv při testování nesmí nacházet ve vyrovnávací paměti disku - v takovém případě se žádné skutečné posuny v datech na disku neprovádějí a přístup je stejně rychlý se záznamem pro rychlé otevření i bez něj.
Použít pro kontrolní součty souborů algoritmus BLAKE2. tato možnost je dostupná pouze pro archivy ve formátu RAR 5.0.
Pro zajištění integrity archivovaných souborů je v archivu ke každému obsaženému souboru uložen i kontrolní součet jeho dat. K tomuto účelu je standardně používán kontrolní součet algoritmem CRC32. Ve formátu RAR5 lze volitelně namísto CRC32 použít kontrolní součet získaný algoritmem BLAKE2sp, jednou z verzí hashovací funkce BLAKE2.
Délka kontrolního součtu CRC32 je 32 bitů. Jeho vlastnosti jsou dostatečné pro detekci většiny myslitelných náhodných poškození dat, nejsou však dostatečně bezpečné k zajištění identity dat v souboru. Jinými slovy, mají-li dva soubory shodný kontrolní součet CRC32, není s dostatečnou pravděpodobností zajištěno, že i obsah obou souborů je shodný.
Délka kontrolního součtu BLAKE2 je 256 bitů. U této kryptograficky silné hashovací funkce je prakticky zaručeno, že dva soubory se shodným kontrolním součtem mají i shodný obsah. Rovněž detekce chyb je u tohoto algoritmu díky výrazně větší délce kontrolního součtu spolehlivější.
Delší kontrolní součet algoritmem BLAKE2 však vede i ke zvýšení datové režie a mírnému zvětšení velikosti archivu při použití této volby.
Nejsou-li záhlaví archivu šifrována (není aktivována volba Šifrovat i jména souborů), jsou kontrolní součty šifrovaných souborů v archivu RAR 5.0 po vypočtení dodatečně modifikovány pomocí zvláštního algoritmu zohledňujícího nastavené heslo, aby nebylo možné z hodnoty kontrolního součtu usoudit na obsah šifrovaného souboru, resp. jeho shodu s obsahem jiného souboru, s použitím kontrolního součtu obou souborů. V tomto případě nelze porovnávat kontrolní součty archivovaných souborů s hodnotami vypočtenými jinými programy.
Je-li tato volba aktivována, analyzuje WinRAR před archivací všechny soubory a nalezne-li více souborů větších než 64 KB se shodným obsahem, uloží první z takových souborů standardním způsobem a všechny následující jako odkazy na první soubor. Tento postup umožňuje dále zmenšit velikost archivu, vede ale i k některým omezením. Protože pouze první soubor obsahuje plná data, nesmí tento soubor být smazán nebo přejmenován, neboť by tím byla znemožněna extrakce souborů, které na tento odkazují. Je-li tento soubor dodatečně změněn, projeví se tyto změny i ve všech odkazujících souborech. Při rozbalování musí rovněž vždy být zahrnut i první soubor s plnými daty.
Tuto volbu se doporučuje používat pouze tehdy, komprimujete-li velké množství stejných souborů, neplánujete tento archiv později měnit a při rozbalování budete extrahovat celý, bez potřeby extrahovat pouze jednotlivé soubory, či tyto naopak vynechat. Jsou-li všechny stejné soubory dostatečně malé na to, aby se vešly do kompresního slovníku, může solid archivace nabídnout podobné zlepšení komprese při pružnější struktuře archivu s méně omezeními.
Tato funkce je dostupná pouze pro archivy RAR 5.0.
Na tomto místě lze uvést jeden či více přepínačů příkazového řádku., které budou při provádění operace aktivovány. Tato možnost může být užitečná obzvláště tehdy, potřebujete-li aktivovat vlastnost, pro kterou není dostupná volba v grafickém uživatelském rozhraní WinRARu. Následujícím přepínačem lze například převést názvy extrahovaných souborů na malá písmena a umístit je do složky "mojesoubory":
-cl -apmojesoubory
Zde uvedené přepínače převáží nad nastaveními z grafického rozhraní a jejich nesprávné použití může rušit jiné funkce WinRARu a vést i ke ztrátě dat. Ne každý přepínač zde lze použít. Používejte tuto funkci pouze pokud jste dobře obeznámeni s principem funkce a významem přepínačů WinRARu